Jaké by to bylo, kdyby ses každé ráno probudila a byla plná energie, vitality a síly do života?
Jak by potom vypadal Tvůj den? Kolik bys toho stihla? S jakou vervou by ses pouštěla do všech činností – dokonce i těch, které Tě tak nebaví nebo Ti „vycucávají“ energii?
Když se řekne únava, asi se nám všem vybaví přímá asociace s jarem. Žádné jiné období se nepojí tak silně s nedostatkem energie.
„Jarní úúúnava.“
Taky cítíš tu její tíhu?
Na trhu existuje doplněk stravy, který tělu dodává železo a blahodárně působí na střeva. Je to opravdu parádní způsob, jak tělo nastartovat v případě únavy. Když totiž máme nedostatek železa, často se projevuje ve formě chudokrevnosti. A chudokrevnost jde ruku v ruce s únavou.
Se střevy je to podobné. Když nám nefungují úplně optimálně, můžou způsobovat řadu nejrůznějších problémů, od plynatosti, zácpy, přes kožní problémy (akné, vyrážky, ekzémy) až po podzimní chřipky a únavu.
Takže když vyčistíme střevo – například tím, že budeme hlídat stravu, tedy zařazovat hodně zeleniny a naopak eliminovat ty složky potravy, které pro naše zdraví nejsou příliš vhodné, pomůžeme tím naší celkové energii.
No jo! Jenže toto funguje na jaře jen částečně. Ona totiž jarní únava pramení z jiných příčin, než je nedostatek železa nebo tlusté střevo, které nefunguje optimálně. 🙃
Je potřeba na to jít od lesa. Respektive zdaleka.
To, jak se budeme cítit na jaře, ve skutečnosti s jarem nemá téměř nic společného.
Jaro z pohledu Tradiční čínské medicíny představuje nejvíce dynamické období roku. Všechno se probouzí, příroda se dává do pohybu, ze zimního spánku přecházíme do aktivity.
Ze strnulé zimy se najednou všechno začne hýbat. Semínka se probouzejí a vytahují se směrem vzhůru, za sluníčkem. Příroda nám to tedy krásně ukazuje – na jaře má obrovskou sílu, dokonce tak velkou, že jsou titěrné rostlinky schopné prorazit i asfalt.
Jak to teda dělá? Odkud bere energii?
Celou zimu spí. A dobíjí baterky.
Množství energie, které příroda (nebo my 😀) naakumuluje během zimy, je rozhodující. Stojí za tím, zda budeme moct „prorazit asfalt“ nebo ne.
Klíč k jaru plnému vitality tedy je zimní období. To, jak chytře budeme zacházet s naší energií v zimě, se přímo odrazí na množství energie na jaře.
V zimě bychom si měly nejvíce chránit ledviny a močový měchýř. Podle Tradiční čínské medicíny má každý měsíc přiřazený jeden orgán, kterému bychom se zvolený měsíc měly nejvíce věnovat. Je totiž nejnáchylnější ke všemu – z celého roku ho nejvíc v daném měsíci ovlivňuje strava, povětrnostní podmínky i to, jak umíme pracovat s emocemi.
Klíč k jaru tedy sídlí v ledvinách. Jakmile budou plné energie, odpočinuté a vitální, zajistí nám i dostatečné množství energie na jaře.
Pro vysvětlení vztahu mezi ledvinami a jarní únavou se můžeme kouknout na Tradiční čínskou medicínu.
TČM vychází z teorie tzv. pentagramu. Mluví se tam o 5 elementech, které mají vzájemný vztah. Jeden typ vztahů je tzv. „vyživující“, ke kterému dochází mezi sousedními elementy. Předchozí element vyživuje následující. Ale pouze tehdy, když on sám má dostatek energie.
U té vzájemné podpory mezi prvky (předchozí prvek vyživuje následující) se to má jako s mámou a dítětem. Jedině tehdy, když má máma dostatek energie, ji může předat dítěti.
Ledvinám je potřeba dodat teplo – jak zvnějšku, tak zevnitř. Udržovat bedra a ťapky v teple je základ. Nejen proto, že tím předcházíme zánětům močového měchýře (píšu o tom v tomto článku >>), ale i proto, že ledviny jako takové nesnášejí chlad (a když budeme ledviny chladu vystavovat dlouhodobě, bude je to oslabovat (o ledvinách píšu v tomto článku >>).
Vnitřně se teplo dodává chytře zvolenou stravou. Je potřeba si hlídat nejen to, jakou teplotu strava má (konzumovat potraviny a nápoje přímo z ledničky ledviny oslabuje). Důležité pro vitalitu ledvin je i efekt, který potravina v těle udělá. Ledviny potřebují zahřívající potraviny, které tělo neochladí.
Potravinou číslo jedna pro ledviny jsou fazole adzuki, kořenová zelenina, divoká (nebo taky indiánská) rýže, černý sezam a mořské řasy.
Ledviny potřebují přísun kvalitních minerálů – a nejjednodušší je jim je dodat prostřednictvím mořských řas. Na trhu je ke koupi spousta druhů. Pokud s nimi začínáte, pak vám moc doporučuji si pořídit kombu. Přidávat ji můžete jak při přípravě luštěnin (jsou pak lépe stravitelné), tak při vaření celozrnné rýže nebo polévky.
Další volbou je samozřejmě použití mořské (tedy nerafinované) soli. Tam je ale potřeba se mít na pozoru, abychom přílišnou konzumací soli nezatížily ledviny.
Ledviny se parádně dají posílit i masáží. Můžete se mrknout sem >> a podívat se na to, jak ledviny masírovat (návod na to je na konci článku o ledvinách)
Naštěstí ano. Ideální je samozřejmě dorazit do jara a mít už základnu energie vytvořenou v zimě. Ale i na jaře se dá chytrými volbami dodat energie – respektive to zařídit tak, aby energie zbytečně neubývala.
Jaro je podle TČM pod nadvládou elementu Dřevo. V jarním období bychom se měly starat o játra a žlučník, které jsou právě v jarním období nejvíce náchylné k různým nerovnováhám. Typické jsou jarní alergie, které jsou přímo spjaté s játry.
Na jaře bychom se měly soustředit na odlehčení stravy. Ze zimy, kdy byla strava hodně zahřívací, výživná a vše bylo zpomalené, se dostáváme do hodně dynamického období. Hlídat bychom si určitě měly množství tuků ve stravě. Je určitě na místě nejíst žádné smažené potraviny – saturovaným tukům bychom se měly vyhýbat úplně. Ale i tu zdravou formu tuků (z oříšků, semínek nebo třeba za studena lisovaného olivového oleje) bychom neměly přehánět.
Strava by měla obsahovat hodně zeleniny, zejména té zelené. To, co lidi v kuchyni ještě pořád běžně vyhazují, se dá zužitkovat a navíc nám to krásně podpoří játra – listy ředkviček (jako dělané pro játra), kedluben, zelená část pórku apod.
Výbornou volbou jsou i klíčky a kvašená zelenina >>.
Ale úplně nejlepší je si natrhat divoké bylinky. Mají obrovskou sílu a spousty minerálů a vitamínů. Nejjednodušší (a zároveň nejlepší volbou) je jednoznačně kopřiva.
Dá se pít kopřivový čaj z čerstvých lístků, dá se jíst kopřiva v salátu, dají se dělat nádivky nebo z kopřivy udělat polévku.
Pokud byste si chtěly kopřivy nasušit na pozdější použití (ať už na čaj nebo třeba po rozdrcení na prášek jako posypek do polévky nebo pomazánky) a nemáte sušící prostory, nezoufejte.
Já jsem velký minimalista a doma toho moc nemám. 😀
Ale nit se u mě vždycky najde. Natáhnu jich několik mezi 2 dostatečně vzdálenými místy a pak už kopřivu zavěšuji. Nevěsím lístek po lístku (to by na niti nedrželo), ale vezmu vždycky část kopřivy se zhruba 5-7 listy a za jeden z nich rostlinku na niť zaháknu.
Že se vám nechce věšet nitě? Nevadí.
Udělejte to jako já minulý rok. Vzala jsem sušák na prádlo a na ty jeho žbrdlínka jsem kopřivu pověsila. 😀