Proč po 40/50 přibíráš hlavně do břicha, i když jíš stejně jako dřív
Znáš to. Váha ukazuje skoro stejné číslo jako loni, jíš zhruba to, co jsi jedla vždycky, a přesto tě sukně v pase najednou tlačí. Jako by se tuk rozhodl, že se přestěhuje - a novou adresu si vybral přesně tam, kde jsi to nechtěla.
Tvoje tělo prostě začalo fungovat trochu jinak než před deseti lety. A vysvětlení může ležet i jinde než jen v tom, kolik toho sníš. Do hry totiž vstupuje věk, hormonální změny, pohyb, spánek i to, jak se postupně mění množství svalů a tuku v těle. A právě na svaly si teď posvítíme trochu víc.
Váha ti řekne jen půlku příběhu
Když si stoupneš na váhu, dozvíš se jedno jediné číslo: kolik vážíš. Ale to číslo mlčí o tom nejdůležitějším: z čeho je vlastně to tělo složené.
Pojďme si to rozebrat na čtyři různé věci, protože se často házejí do jednoho pytle:
- Hmotnost je celkové číslo na váze. Sečte úplně všechno - svaly, tuk, vodu, kosti, obsah střev. Nerozlišuje.
- Tělesný tuk je množství tuku, které v sobě máš. Dvě ženy se stejnou hmotností můžou mít úplně jiný podíl tuku.
- Rozložení tuku říká, kde se tuk nejradši zabydluje. A právě to se s věkem a během menopauzálního přechodu může měnit. Tuk, který se dřív držel spíš na bocích a stehnech, se začne častěji objevovat v oblasti břicha - a může přibývat i hlouběji kolem vnitřních orgánů (tehdy mluvíme o tzv. "Viscerálním tuku").
- Svalová hmota je aktivní, pracující tkáň. A přesně o ni v tomhle článku půjde nejvíc.
Můžeš tedy vážit pořád stejně, ale přitom mít méně svalů a víc tuku než dřív. Váha o tom ani nehlesne. Proto ti připadá, že se tělo změnilo, i když číslo zůstalo skoro netknuté.
Proč zrovna svaly jsou hlavní hrdina
Tady přichází část, kterou bych ti nejradši poslala telegramem s nápisem "důležitééé". :)
Po čtyřicítce má tělo tendenci pomalu ubírat svalovou hmotu. Je to přirozený proces, týká se prakticky všech z nás - jen ho většina žen nechá běžet, aniž by o něm věděla.
A proč zrovna svaly řešit? Protože nejsou jen o síle nebo o tom, jak vypadáš v plavkách. Jsou to živá, pracující část těla, kterou se vyplatí hýčkat - kvůli síle, pohyblivosti i tomu, jak tělo hospodaří s energií.
S věkem totiž svalů přirozeně ubývá a zároveň se může měnit množství i rozložení tuku. Neznamená to, že méně svalů automaticky rovná se větší břicho. Těch hráčů je na hřišti víc - hormony, věk, pohyb, jídlo, spánek... a každý z nich trochu promlouvá do toho, jak tvoje tělo vypadá.
Dobrá zpráva je, že právě svaly patří k věcem, které můžeš aktivně podporovat - především pravidelným silovým pohybem a dostatečným příjmem bílkovin.
Proč tě nechci poslat na další dietu
Když žena zjistí, že přibírá, první reflex bývá "musím ještě míň jíst". Chápu to. Léta nám všem někdo tvrdil, že hubnutí je jednoduchá matematika.
Jenže když jídlo seškrtáš až příliš, má to jeden háček. Při hubnutí totiž nemusí mizet jen tuk - spolu s ním můžeš přijít i o část svalů. A ty jsou přesně to, co si chceme nechat. Proto má při hubnutí mnohem větší smysl neřešit jen číslo na váze, ale zároveň svalům dát to, co potřebují: dostatek jídla, bílkovin a pravidelný silový pohyb.
Pár slov o jídle přece jen padne: pro udržení svalů hraje roli dostatek bílkovin a celkově pestrá, poctivá strava. Ale detailní návod, jak skládat talíř v tomhle období, si necháme na samostatné povídání o jídle - najdeš ho v článku Co jíst v perimenopauze. Tady jde hlavně o princip: nechceme svaly hladovkou obětovat, chceme jim dát důvod zůstat.
A co spánek a stres?
Souvisí to s přibíráním? Jasně že souvisí. Špatný spánek i dlouhodobý stres umí do tělesného složení pořádně zasáhnout.
Jenže kdybych je teď postavila doprostřed jeviště, byly by hlavními protagonisty tohoto článku právě spánek a stres - a to by nám svaly neodpustily. Spánek i stres si zaslouží vlastní prostor jinde. Takže ti sem na ty články rovnou vložím odkazy, ať je nemusíš nikde lovit:
- Spánek → Budíš se mezi 1. a 3. hodinou ráno? + Nespavost není jen jedna
- Stres, přetížení, být dlouho pod tlakem → Perimenopauza nebo vyhoření?
... kývnu na obě témata s respektem a nechám je zase odejít ze scény. Dnes patří světla reflektorů svalům.
Když břicho není jen číslo na váze
Tělo se dá číst i jinou optikou. Tradiční čínská medicína by u přibírání nezůstala jen u čísla na váze - zajímalo by ji, jaký celkový obraz kolem něj vzniká.
Jen malá překladatelská vsuvka z TČM do češtiny. :) Když tady píšu "Slezina" s velkým S, nemyslím jen ten orgán, který ti ukáže doktor na ultrazvuku. V řeči TČM je Slezina mnohem širší pojem - má co do činění hlavně s trávením, s tím, jak z jídla získáváme energii, a taky s hospodařením s tekutinami.
Kdyby se k přibírání přidal pocit těžkosti v těle, nafouklé břicho, celková malátnost a třeba měkčí stolice, začala by TČM tušit, že někde přestává být provoz úplně plynulý. Při takové kombinaci potíží bychom v TČM začali uvažovat o tzv. "Vlhkosti". Představ si to tak, že trávení už nestíhá všechno zpracovávat tak svižně jako dřív a místo hladkého provozu začne vznikat trochu dopravní zácpa. A právě pro tenhle typ "nahromadění" používá TČM pojem Vlhkost.
Víc do hloubky teď nepůjdeme - berme to jako malé okénko do jiného způsobu uvažování, ke kterému se ještě vrátíme.
Dej svalům důvod zůstat
Změř si dnes obvod pasu a klidně si ho někam zapiš. A pak zkus místo cíle "chci shodit pět kilo" nasadit na příští měsíc jiný: "dvakrát týdně dám svalům důvod, aby zůstaly."
Je to malý posun v myšlení, ale mění úplně všechno. Přestáváš se svým tělem bojovat přes hladovění a začínáš o něj pečovat. Místo ubírání přidáváš něco, co ti bude dlouhodobě pomáhat - svalovou tkáň, která není jen na parádu, ale významně se podílí i na tom, jak tvoje tělo hospodaří s energií a cukrem.
Co tím myslím? Svaly nejsou jen něco, díky čemu uneseš nákup nebo vyjdeš schody. Jsou metabolicky aktivní a fungují mimo jiné jako velké úložiště pro glukózu z krve. Když se po jídle zvýší hladina cukru, právě svaly dokážou značnou část glukózy přijmout a využít jako energii nebo si ji uložit na později.
Zjednodušeně si je můžeš představit jako takový nárazník pro cukr. Čím lépe svoje svaly udržuješ a používáš, tím většího pomocníka má tělo při hospodaření s glukózou (což je důležité i proto, aby se postupně nerozvíjela inzulinová rezistence, prediabetes nebo diabetes 2. typu). To je po čtyřicítce zatraceně dobrý důvod dát svalům důvod zůstat. :)
Už víš, proč další dieta není odpověď. Co tedy místo ní?
Pochopit, proč se tělo po 40/50 mění, je jedna věc. Ta těžší přichází potom: jak začít žít trochu jinak, aniž bys od pondělí překopala jídelníček, pohyb, spánek a půlku svého života.
Právě proto vznikl 28denní Hormonální restart. Nečeká tě další seznam zákazů ani plán, který funguje jen tehdy, když máš disciplínu vojenské jednotky a nikdo tě nepozve na dort. :) Každý den dostaneš jednu krátkou praktickou lekci a pracovní list, který ti pomůže převést to podstatné rovnou do běžného života. Celkem 28 lekcí a 28 malých kroků - kolem jídla, trávení, energie, rytmu i vztahu k vlastnímu tělu.
Restart ti umožní se sebou přestat bojovat a postupně si vytvořit péči, která se vejde i do úplně normálního života.
