Proč jsi unavená, i když spíš?
Zalezla jsi do postele včas. Prospala jsi svých osm hodin. A přesto ráno vstáváš, jako by ti někdo přes noc z těla vycucnul veškerou šťávu. Koukáš do zrcadla a napadá tě: vždyť jsem přece spala, tak proč se cítím jako po noční směně?
Tenhle typ rána znám. Otevřeš oči, podíváš se na hodiny, spočítáš si poctivých osm hodin - a máš chuť je reklamovat. :)
Právě tady bývá háček: počet hodin v posteli není totéž, co vzbudit se odpočatá ráno. Na tohle se tady podíváme. Ne na otázku "kolik hodin spíš?", ale spíš na tu zajímavější: co se během těch hodin vlastně děje?
Osm hodin ještě neznamená osm hodin odpočinku
Léta nám všem někdo vtloukal do hlavy jednoduchou rovnici. Budeš spát svých 8 hodin, budeš fit. Jenže spánek se nedá měřit jenom stopkami.
Představ si to jako nabíjení telefonu. Můžeš ho nechat v nabíječce celou noc, ale když je kabel nakřáplý nebo se spojení každou chvíli přeruší, ráno tě čeká nemilé překvapení. Displej ukazuje 40 procent, i když přístroj visel na drátě osm hodin. A ty se cítíš úplně stejně: připojená k posteli celou noc, a přesto ne a ne se dobít.
Takže když se ptáš "proč jsem unavená, i když spím", možná řešíš špatnou proměnnou. Nejde totiž jen o délku. Jde o to, jestli byl ten spánek skutečně obnovující.
Noc není jeden dlouhý blok
Spánek není osmihodinová jednolitá deka, pod kterou zalezeš a probudíš se stejná, jen o kousek svěžejší.
Ve skutečnosti se během noci střídají různé fáze spánku a každá má trochu jinou práci. Některé jsou lehčí, jiné hlubší, do hry vstupuje i REM spánek - a během noci se v nich několikrát protočíš. Právě tahle noční choreografie pomáhá tělu i hlavě udělat práci, kvůli které jsme si vlastně šly lehnout. :)
Problém nastává, když se ti noc rozdrobí. Něco ji znovu a znovu narušuje a spánek nedostane šanci odjet svoje noční kolečko tak, jak potřebuje. Ty přitom můžeš v posteli strávit celých osm hodin - jenže noc je poskládaná z tolika drobných přerušení, že ráno žádných osm hodin odpočinku necítíš. Číslo na budíku sedí, ale dobití baterky už méně.
A teď se dostáváme k tomu, co tuhle noc dokáže narušit, aniž bys o tom vůbec věděla.
Podezřelý, na kterého se často zapomíná: spánková apnoe
Tuhle část bych určitě nepodceňovala, i když máš pocit, že se týká jen mužů při těle.
Při spánkové apnoi se během noci opakovaně omezí nebo na chvíli zastaví proudění vzduchu při dýchání. Tělo na to musí zareagovat a spánek se na okamžik naruší - často tak krátce, že o tom ráno vůbec nevíš. A za jednu noc se to může stát znovu a znovu.
Výsledek? Místo souvislé noci dostává spánek pořád dokola malé stopky. Ty si jich vůbec nemusíš všimnout, ale pro kvalitu spánku se počítají. A tak můžeš ráno vstát zničená, přestože podle hodin jsi spala celou noc. Ty si je ráno nemusíš vůbec pamatovat. Ale tvoje tělo ano.
Spánková apnoe se navíc mylně považuje za problém, který se týká hlavně mužů. U žen po čtyřicítce a padesátce ale její výskyt stoupá - mimo jiné právě v souvislosti s hormonálními změnami tohoto období. Takže pokud tě nikdy nenapadlo, že by se mohla týkat i tebe, nejsi zdaleka jediná.
Malý noční test: mohla by to být apnoe?
Projdi si v klidu tyhle otázky. Nejsou diagnózou, ale dobrým vodítkem, jestli téma stojí za pozornost:
- Chrápeš? Žádné pohoršení, prosím, není to charakterová vada. :) S věkem se mění i tkáně v oblasti horních dýchacích cest a při proudění vzduchu se můžou snáz rozvibrovat. Takže jestli jsi v noci občas slyšet, nejsi v tom rozhodně sama. (Mimochodem: pokud nechrápeš, ještě tím apnoe automaticky neškrtáme - u žen může být mnohem nenápadnější.)
- Všiml si někdo vedle tebe, že během noci na chvíli přestaneš dýchat, zalapáš po dechu nebo se s trhnutím nadechneš?
- Budíš se s bolestí hlavy nebo se suchem v ústech?
- Cítíš přes den výraznou ospalost - usnula bys u čtení, v čekárně a někdy i za volantem?
- Máš ráno pocit, že spánek tě vůbec nenabil, i když jsi byla v posteli dost dlouho?
Jestli sis u několika bodů řekla "to jsem já", nenech to plavat. Spánková apnoe se dá vyšetřit a hlavně dobře řešit - a rozhodně to není nic, co by sis měla nechat pro sebe. Zajít s tím za lékařem je jeden z nejsmysluplnějších kroků, které pro sebe můžeš udělat.
TČM zajímá, s kolika procenty ráno vstáváš
TČM by se na tvoje poctivě odspané osmihodinové skóre podívala a začala se vyptávat dál. :) Usneš snadno? Budíš se? Zdají se ti divoké sny? Je ti v noci horko? Vstáváš svěží, nebo se ráno probudíš s podezřením, že zatímco ty jsi spala, tvoje tělo mělo noční směnu?
Protože z jejího pohledu není důležité jen to, kolik jsi toho naspala, ale taky jak ta noc vypadala a co po ní zůstalo ráno. Osm hodin na papíře může být zkrátka úplně jiných osm hodin v těle.
Když problém není v nabíjení, ale v samotné noci
Neobnovující spánek je jen jeden díl skládačky. Možná ale sedíš u tohohle článku a v hlavě máš úplně jiné trápení. Tak si tě nasměruju přesněji - je tvým hlavním trápením, že nemůžeš usnout, probouzíš se moc brzo, nebo se po probuzení už nedokážeš vrátit ke spánku? Pak ti víc řekne text Nespavost není jen jedna, který se těmhle situacím věnuje podrobně.
Chceš svému spánku porozumět ještě víc?
Pokud tě únava provází dlouhodobě nebo máš podezření, že za ní může být zdravotní problém, patří to samozřejmě i do rukou lékaře.
Jestli ale chceš zároveň lépe pochopit, co všechno se kolem spánku a energie v perimenopauze mění, podívej se na videosérii Co se děje v perimenopauze. Součástí je i praktický večerní rituál pro chvíle, kdy tělo leží, ale hlava zjevně dostala úplně jiný program večera. :)
